EMO

Vše kolem EMO stylu...

Proč jsi odešel?



16.května 2008 - by Nightmare
Emo

V pokoji bylo šero a zima, po celém pokoji bylo hrobové ticho. Místností se do všech koutů rozprostírala nevyřčená otázka... Šárka seděla na posteli s hlavou v dlaních, nevěděla jak už dlouho takhle sedí a přemýšlí jen nad tou jedinou věcí. Už moc dlouho se každé ráno, den za den probouzí se slzami v očích. Ale žádná slza nedokáže odplavit tu bolest v jejím nitru. Tiše se modlí k Bohu. Ať už je konec! Prosím bože, vysvoboď mě z té mučivé bolesti.

Tiše zvedla hlavu a podívala se na probouzející město. Dívala se a přemýšlela nad osudy těch pár lidí, kteří jednou za dlouhou dobu prošli po deštěm zmáčených chodnících. Přitiskla čelo ke studenému oknu a její pohled sklouznul za město, tam, kde je les, hřbitov. Na okno se posadila můra a vzrušeně mávala svými křídly. Šárka se na ní lehce usmála a do stejných míst, jenže z druhé strany okna, položila svou ruku. Ty se máš, můžeš letět kam se ti zachce. Řekla můře která si jí nevšímala.

Z vedlejší místnosti doléhaly k Šárčiným uším zvuky. Už zase se hádají, proč mi musí tolik ubližovat. Položila si otázku a přešla pokoj k posteli. Položila se na ni a myšlenkami se snažila utéct mimo její pokoj, tam, kde by nebyly slyšet hlasy hádající se matky a jejího přítele, někam mimo město, někam daleko. Vzpomínkami se dostala do doby, kdy ještě žil její otec, vzpomínala na to, jak si s ní hrál, jak jí pokládal všelijaké hádanky a jak jí četl pohádky a ona s dětskými culíčky a vykulenými očima hltala každé jeho slovo.

"Kdy se vrátíš?" ptala se osmiletá dívka svého otce "Až za týden." Odpověděl muž rovnající do auta své kufry "A proč za tak dlouho?" rozesmutněla holčička. "Protože musím pracovat. Slibuji, že příští neděli tu budu zase s tebou." "Neodjížděj, prosím..." žadonila malá dívenka "Musím, přivezu ti něco hezkého. Mám tě moc rád princezno.". Šárka svého otce vyhlížela každý den, ale nevrátil se, už nikdy...

Emo

Šárka se vrátila do současnosti, hlasy z vedlejšího pokoje už utichly a proměnily se v hysterický pláč. Šárka ležela na posteli a z očí se jí kutálely slzy. Otcovy poslední slova jí neustále zněly v hlavě. Proč jsi odešel? Slíbil jsi mi že se vrátíš... Ty jsi to slíbil! Proč lidé slibují když nemůžou daný slib splnit? Proč jsi mě tu nechal samotnou? Proč tatínku! Šárka se zvedla ze své postele a otevřela dveře do obývacího pokoje, nikdo tu nebyl. Po zemi se válelo oblečení, televize vydávala jen šumivé zvuky a obraz nahradily černobílé tečky. Na stole byla láhev od nějakého alkoholu, v popelníku dohořívala cigareta. Šárka opatrně prošla obývákem a zaklepala na dveře do koupelny, odkud byl stále slyšet pláč. "Mami? Jsi tam?" zeptala se dívka, ale odpověď nedostala. "Mami? Tak jsi tam? Já vím, že si, tak mi otevři." prosila dívenka. "Běž pryč!" ozvalo se z koupelny rozechvělým hlasem "Mami? Co je?" nedala se Šárka odbít. "Neslyšelas? Vypadni! Táhni! Stejně je to tvoje vina že se pořád hádáme! Běž! Vypadni a už se nevracej!". Šárka se zděšeně podívala na dveře, nevěřila svým uším. Co je moje chyba? Co jsem provedla? Dívka si nebyla žádného svého prohřešku vědoma. Vždyť nic neudělala. S matčiným přítelem se ani nebaví, tak jak může být příčinou všech sporů. Smutně se koukla na zavřené dveře a vběhla do svého pokoje, kde za sebou hlasitě zabouchla dveře. Oči se jí znovu zalily slzami. No tak! Uklidni se! Udělám to, co chtěla! Rychle se oblékla a podívala se do zrcadla. V odraze viděla asi sedmnáctiletou dívku s bledou pletí, dlouhými černými vlasy a čokoládově hnědými oči. Po tvářích měla rozmazanou řasenku. Rychle si začala stírat rozmazaný make-up, ale moc to nepomáhalo. Kašlu na to! Pomyslela si, rozhlédla se po svém pokoji a rychle vyběhla ven z bytu. Seběhla schody a už stála venku. Zhluboka se nadýchla smogového vzduchu a začala vybírat směr své cesty. Chodila dlouho, kolem ní chodili lidé, kteří na ni znechuceně koukali, jako kdyby měla nějakou vážnou nemoc. Moc si jich nevšímala. Znovu a znovu se ve svém nitru vracela ke svému otci. Proč? Proč jsi mě opustil? Proč jsi mě nechal na tomhle světě samotnou? Proč jsi mě nevzal s sebou? Proč jsi mi tak ublížil? Měl ses vrátit a nebo mě tu aspoň nenechávat! Už to tu déle nevydržím! Já chci pryč...

Šárka stála na mostě a přes zábradlí se koukala dolů. Jaké by to bylo skočit tam? Nechat všechny starosti tady. Jaké by to bylo na nic nemyslet a jen tak letět? Kladla si otázky, ale nikdo jí neodpovídal. Byla na všechno sama. Ne, teď a tady ne! Až někdy jindy a někde jinde! Ne teď a hlavně ne tady!

Šárka stála zpět na sídlišti, všechny ty paneláky jí připomínaly krabice. Bezbarevné, nudné, někde se objeví nápis a pak zase šeď. Rozhlédla se po tom všudypřítomném stereotypu a pak pomalými kroky došla ke své šedivé krabici. Nastoupila do výtahu a zmáčkla číslo 5. Výtah se ale nerozjel, někdo otevřel jeho dveře. K Šárce přistoupily dvě dívky asi stejného věku. Obě se smály, asi nikdy nepoznaly co je to mít strach, přijít o někoho blízkého. Obě dvě měly na starost jiné věci, než se zajímat o ostatní lidi. To byl jejich vzhled. Sotva si všimly dívky stojící v rohu výtahu. Věnovaly jí povýšený pohled a nenápadně ji začaly pomlouvat, aniž by ji poznaly. Nelíbilo se jim asi to, jak byla oblečená, možná se jim nelíbily její černé dlouhé vlasy, nebo rozmazaný make-up. Dívky se začaly hlasitě smát, kdykoliv se na Šárku podívaly. Šárku rychle sklopila svůj zrak a koukala se na špinavou podlahu výtahu. "Konečně páté patro." pomyslela si a co nejrychleji to šlo, opustila výtah. Když přišla domů všude bylo ticho. Šárka vešla do svého pokoje a pustila si přehrávač. Sedla si ke svému stolu a z první zásuvky si vyndala papír a pero.

Emo

Maminko,

promiň že jsem neměla dost odvahy k tomu, abych ti řekla to, co se ti tu snažím sdělit. Měla jsem tě vždy ráda a vím že i ty mě i když jsi to neuměla dát pořádně najevo. Moc mě mrzí, že jsem ti nikdy nedokázala pomoci a že jsem ti nikdy nerozuměla. Promiň že jsem takový srab. Své problémy jsem vždy řešila jedním způsobem a jiný jsem bohužel už nenašla. Mám tě moc ráda a věř mi, že kdybych věděla jak to vše změnit, tak bych tohle dnes neudělala. Nashledanou v nějakém příštím a doufám, že pro nás pro obě lepším světě.

Tvá Šárka.

Dopis si po sobě naposled přečetla a položila ho v obývacím pokoji na stůl. Vešla do svého pokoje. Pustila si svoji oblíbenou, smutnou písničku. Lehla si na postel a podívala se na starou fotku, na které se s mámou a tátou smějí do objektivu. "Miluji vás!" To byly její poslední slova.

Žiletkou silně přejela přes zjizvenou ruku. Mnohem silněji než kdy před tím. Chvilku si držela ruku před očima, ale pak už jí ztěžkla spadla na postel vedle ní. Dívala se, jak bílé povlečení zaplavuje krásná rudá krev. Celé její tělo zalilo teplo. Chtělo se jí strašně spát. Naposledy se usmála a pak...




Vaše komentáře:

pmmwchThiZYnzbYYo   mostry@fs.fed.us Hlasů: 332 - Hlasuj, toto se mi líbí!       13.07.2012 | 05:00

4. dobra, zbytek je stvdroea kompozice coz u zapadu slunce je nanic, cary na nebi (asi od letadel) se taky vubec nehodi pokud jdou halabala pres fotografii. Ale mas bordel na objektivu nebo cipu.

Martin   OptimusPrime654@seznam.cz Hlasů: 338 - Hlasuj, toto se mi líbí!       04.06.2012 | 22:20

Ahoj všem :-)) Taky mám moc rád emostyl,sám ho vyznávám a chtěl bych tu něco napsat :) Když si tu tak čtu ty všechny komentáře že se chcete zabít,at už kvůli tomu že vás opustila vaše láska nebo jen proto že už nemůžete dál...tak prosím vás nebláznětě :(( Vždyt život je dar a budte rádi že jste zdraví,máte co jíst a hlavně máte určitě někoho komu na vás opravdu záleží...Je tolik lidí kteří takové štěstí nemají,jsou nevyléčitelně nemocní nebo jim zbývá na tomhle světě málo času a brzy zemřou...Tyhle lidi by dali všechno za to aby se stal zázrak a mohli žít a vy tu uvažujete nad tím jak se zabít :( Nechci vám tu radit jen jsem chtěl aby jste si uvědomili že život je jen jeden a nikdo vám ho nevrátí...Já mám svojí velkou lásku,strašně tu dívku miluju,chodíme spolu už víc jak rok a ona se se mnou pravděpodobně ted rozejde :(( Nevím už ani kolik slz jsem kvůli ní prolil ale vím že je to její svobodná vůle a já ji v tom nemůžu bránit...:( Myslím že ji budu milovat ještě dlouho než všechna ta bolest ustoupí,bude se mi po ní nesmírně stýskat,po všem co jsme spolu kdy zažili,jak jsme se nasmáli a nablbli,všechno to bude nenávratně pryč...Ale život mi tím nekončí a já vím že at už má důvod k rozchodu jakýkoliv je to její rozhodnutí...Udělal bych pro ni všechno a vždy jsem se snažil aby byla maximálně štastná...Navždy bude v mém srdci a já ji jsem vděčný za to že jsem s ní mohl zažít ty úžasné chvíle :)) Vím že mě milovala,nebylo to kvůli vzhledu,protože nejsem hezký,mám tvář plnou ošklivého akné a asi už budu mít trvalé jizvy...většina lidí se na mě kouká zkrz prsty,ale když jsem byl s ní měl jsem jistotu,ted to bude horší ale zvládnu to :)) Příběh je překrásný ale takové věci se opravdu bohužel stávají :(

Chuks   carlc@rmspphq.com Hlasů: 350 - Hlasuj, toto se mi líbí!       12.04.2012 | 16:51

Petra / No a nic vedc..,tam šlo o to,že když to ta paned řekla,tak ses tomu sme1la a ředkala si,že je to dobrfd ,o nic vedc tu nejde,ach jo,jsem s tebou chtěla pokecat,ale kouke1m,že dnes nevim vůbec jak:(

kikuska985   kikuska985@azet.sk Hlasů: 441 - Hlasuj, toto se mi líbí!       09.01.2012 | 15:52

Presne toto isté, som urobila, ja. Bohu žial na priek tomu že som prišla o veľa krvi, sa im podarilo ma zachrániť. Prečo ma nemohli nechať umrieť? Prečo ma nemohli nechať urobiť aspoň jedno rozhodnutie v živote? Nech si každý hovorí čo chce, ja viem že to urobím znova! Viem to. A viem aj to, že to na budúce urobím tak, aby som mala 100% istotu, že sa mi to podarí.

EsMpvhFkHQmsi   eaaxre@tfhfbo.com Hlasů: 432 - Hlasuj, toto se mi líbí!       16.12.2011 | 02:32

That addresses seerval of my concerns actually.

NeonBlue   Hlasů: 446 - Hlasuj, toto se mi líbí!       28.11.2011 | 09:18

NO TAKHLE LIDI!! Možná tohle pro vás některých znamená tenhle příběh jen vymyšleným bludem fantazie, ale představte si že je to skutečnost, co i je! ! ! ..určite už se stali i takovéhle případy!..skuste radějc vy vnímat svět takoví jaký sám je!!

FatallPain   agony.pain@seznam.cz Hlasů: 476 - Hlasuj, toto se mi líbí!       04.11.2011 | 23:11

Treba to mel tvuj kamarad rad, a ted stojis proti nemu, nicis jeho dokonaly svet... jinak tolikrat bych si pral abych byl uz mrtvej, tolikrat uz drzel nuz u zapesti... Ale kdyz se mi promitlo, ze jsem mel nekoho koho jsem opravdu miloval! Ta nechut, jak me muze po tym vsim ignorovat! Bylo mi 14 a dal jsem ji 13 tisic korun dal ji vsechno! Aby byla stastna a ted me ignoruje! Tolikrat jsem chtel vymlatit jeji tridu, zachvaty vzteku... Vzpominky na to co pro me znamenala. A jak me nenavidis! Tak ten nuz zahodim a nejradeji bych ji rozkuchal oblicej! Sve milovane... Neresim penize ani ze jsme se rozesli ale jak me tyra tim svim chovanim, jak me ignoruje! vis ze bych se pro tebe i zabil! Tak proc mi to dela?!

Vik   Hlasů: 479 - Hlasuj, toto se mi líbí!       20.07.2011 | 15:47

volové, jděte do háje s tímhle kultem a těmahle věcma! Podřezal se mi kamarád. Nevim, kdo tohle uctívání vlastní bolesti vymyslel, ale asi zrovna nevyzařoval chytrost. Vždyť je to celý na palici!!!

smutneEMO   alicecullen1111@seznam.cz Hlasů: 474 - Hlasuj, toto se mi líbí!       12.07.2011 | 19:18

smutne..... hned u druheho odstavce sem se rozbrecela

  Hlasů: 468 - Hlasuj, toto se mi líbí!       26.05.2011 | 15:25

Lidi, otevřete oči. Nezahazujte to, o co se spoustu lidí marně snaží, neubližujte si! Pokud si chcete ublížit a odejít zadními vrátky, napřed se zamyslete, jestli zabijete jen sebe. Vaši příbuzní, přátelé a známí se zhroutí. Pokud máte život opravdu těžký, poslechněte si tento pravdivý příběh: Znám jednu holku, které umřel bratr a kamarád ji zneužil. Její rodiče na ni řvali, že si za všechno může sama. Byla v děžkých depresích, to si dokážete představit. Ale chytila se oběma rukama přehu a nehodlala se nechat utopit tak snadno. Bojovala. Dlouhou dobu žila v jiném světě a brala prášky a léčili ji, než se konečně vrátila k nám na zemi. A to jen díky tomu, že to nevzdala a bojovala. Teď už je celkem v pořádku, i když je velice citlivá a občas ji přepadne to její temno. V takových chvílích je dobré být jí nablízku a podpořit ji, což se mi už mockrát díkybohu povedlo. Rozhodně je to obrovský pokrok od předtím. Vezměte si ponaučení. Nezahazuje život, vždycky se najde jiná cesta. Třeba trnitá, krkolomná a neskutečně dlouhá, ale nemusíte to řešit odebráním toho nejcennějšího, co máte. Držte se.

punky   Hlasů: 484 - Hlasuj, toto se mi líbí!       01.04.2011 | 19:55

Deatgirl: vole to sou nápady... ale vklidu lidi... ti co o tom mluví veřejně si většinou nic neudělaj... není to pravidlem ale většinou ne..

Martas   Starscream4 Hlasů: 492 - Hlasuj, toto se mi líbí!       01.03.2011 | 23:23

Bohužel ale takvý věci se někdy stávají:(,chudák holka,ale možná je to pro ní takhle lepší.

Nikisek.maffin   Hlasů: 503 - Hlasuj, toto se mi líbí!       09.02.2011 | 14:24

Bylo dne 23.3.1995......narodil jse kluk jmenem Dave Ridrigges. Byl to však zvláštní kluk....nikdy se ničeho nebál. Když mu bylo asi tak 6 let, jeho otec ho vzal na návštěvu ke svým přátelům. A protože tam neměli žádné děti.....tak jsi sám sedl do rohu pokoje a díval se na světle růžovou zeď. Která mu připomínala jeho matku, protože jeho máma nosí světlé růžové šaty,jeho máma byla tehdy u nás v česku.....tak proto byl takový skleslí.....Paní Maliková si právě našla muže, který pochází z Indonesie. A sním měla tohohle úžasného syna. Dave však byl víc čech než Ind. No a tak roky plynuli čím dál rychleji. A Daveuv otec.....začal brát drogy....a tak napadal Dave.....a on však.měl s něho strach........mno a tak se jeho maminka rozhodla že jse sním rozvede.....přestěhovala jse sem do ČR......a tak jsem se ho potakala když mi bylo asi tak 8. Začala sem se sním hodně bavit. Byly snás hodně dobří kamarádi. Pak zase se stěhoval zpátky do Indonesie. Protože jeho máma se znovu ozenila s tím jeho otcem. Prý že přetal brát drogy. To však nebyla pravda, ale jeho máma to nevědela co Daveovi děla otec. Takže mohl v tom pokračovat. A dave to měl strach říct své matce. No a ale co...blížila se ta chvíle kdy měl odjet. Tak jsme se rozloučili. se slzami v očích mi mával z dálky. Bylo mi ho líto......protože mi všechno řekl.....to co se stalo a co se mu děje. A já nevěděla jak mu mám pomoct. Byl to emař....takže jsem měla strach že si něco udělá. Nemohla jsem mu něják pomoc. No a asi nějak po roce se znovu přistěhoval sem do ČR. Byly jsme tak oba štastní když jsme mohli zase spolu jít ven a bavit se. Dokonce tu mohl zůstat jak dlouho bude chtít. Měla jsem velkou radost.....on samozřejmě taky.:) Vždyť jsme dobří přátelé. A on mi pak zničeho nic řekl.....že kdyby se mu něco stalo.....tak ať si nenajdu do patnácti žádného kluka. Byl gay, takže věděl co jsou kluci zač. A pak nastal ten osudný den. Bylo mi 13 a jemu 16. Pořád jsme byly dobří přátele. Bylo dne 14.6.2010. Ten den byl už tak dost zvláštní. ještě ten večer zamnou přišel celý vyklepaný a jenom se mu leskli oči. Oči v kterých měl jen strach a byl vnich smutek.Zeptala jsem se ho co se stalo On mi na to odpověděl: Můj otec mě zase napadnul, řekl mi že chce všechny peníze vrátit do konce týdne, za to jak mě odmaličky musel živit. Zase bere drogy a já nevím co stím. A teď si sedni, řekl mi že pokuď mu je nevrátím tak zabije tebe a nebo ať se zabiju, pokud nebudu mít ty peníze. A on tě opravdu chce zabit, ví že jsi moje nej kámoška. a tak mi chce pohrozit, já mám o tebe strach a nenechám to tak.Miluju tě......a nechci aby se ti něco stalo. - Tohle byly jeho poslední slova. Pak jen tiše odešel a už se nevrátil do ruhého dne. Tak jsem se rozhodla za ním zajít domů, podívat se na něj jestli je v pořádku. A tam niko nebyl......ale divné bylo že hrála jeho nejoblibenější píseň. A tak jsem pořáně porozhlédla. Dveře do koupelny byly pootevřené. Tak mě napadlo že jse tam podívám. A hádejte co tam bylo?? On tam seděl opřený o zeď.......ruky volně položeny na polaze, po které tekla krev. On se zabil. Podřezal jse a já jsem teď tu zůstala sama. Jeho matka se to dozvěděla hned jak sem jí volala. Doteď je stoho upa na dně. Milovaný kluk to byl......pomáhal lidem a tekhle to muselo dopadnout. Pro tebe moje lásko.....nikdy na tebe nezapomenu.

Nikisek.maffin   Hlasů: 515 - Hlasuj, toto se mi líbí!       09.02.2011 | 13:31

Tak tohle jsem taky zazila.....

barney   konrri@seznam.cz Hlasů: 411 - Hlasuj, toto se mi líbí!       23.09.2010 | 20:47

Zažil jsem sebevraždu spolužáka a prosím vás,nedělejte to!Ublížíte celému okolí,lidem, kteří vás mají rádi.Rodině i přátelům.Opravdu,vím jaké to je.

nwmKa   Hlasů: 427 - Hlasuj, toto se mi líbí!       18.07.2010 | 00:37

Deat girl, to nemyslíš vážně, že ne ? Mi to spíše zní jako špatný vtip ! Vždycky je nějaký důvod, proč žít, ještě před týdnem jsem tomu sama nevěřila... Te´d už vím, stačí jenom otevřít oči. Rozhlédnout se okolo sebe... Jen se rozhlédni, určitě zjistíš, že jsou lidé kteří ti hodí záchranné lano, ale aby ti mohli pomoct musíš se jej chytnout !

Deat girl   Hlasů: 449 - Hlasuj, toto se mi líbí!       14.07.2010 | 22:57

Loucim se s vama loucim se se svetem..Šárka mi byla prikladem..:(..nemam uz pro co ziit..Sbohem lidi ..mam vas rada..:(je to jedina cesta

Emo Princess   jessica-pink@seznam.cz Hlasů: 458 - Hlasuj, toto se mi líbí!       13.06.2010 | 16:08

já se řežu a docela dost přemýšlím o tom že se zabiju. Když mi to máma zakáže a já pak pořád brečím, všichni mi říkají ať se vybrečím ale ať se neřežu. Nojo jenže to mi vůbec nepomůže a pak sem v tak velké depresi že myslím že brzo něco udělám. Na místě té holky bych udělala to samý. Já vím jaký to je když někdo někoho ztatí.....

marty   Hlasů: 444 - Hlasuj, toto se mi líbí!       31.05.2010 | 09:38

Prosím vás, sebevražda nic neřeší..jen přidáte starosti někomu jinému - vašim rodičům. A myslím, že jim to není o nic příjemnější než pro vás. všechny situace se dají řešit(snad).

luci..m   Hlasů: 448 - Hlasuj, toto se mi líbí!       30.03.2010 | 19:49

sexitus..je mi lito ze si k necemu takovymu musel dojit..jo i ja na to obcas myslim protoze obcas uz je cloveku jenom k placi..ale myslim si ze kluku jako jsi ty by byla velka skoda.. :)



1   2   3   4   5   6   »   »»




Přidejte svůj komentář:

Nick:
E-mail:
Opište pozpátku:  68611
Zpráva:

Nezůstávejte pouze u komentářů, přijďte si také pokecat online do našeho super EMO chatu.